Architektura je hlavní přidanou hodnotou každého města

Přepis rozhovoru pro měsíčník Ahoj rodino.

Vladislav Nadberežný je od loňského roku členem komise pro architekturu města České Budějovice. Téma architektury bylo v tomto městě dlouhá léta tak trochu tabu, v posledních týdnech je mimo jiné oživil projekt Vnímání–  zastínění Samsonovy kašny.

Bc. Vladislav Nadberežný

Bc. Vladislav Nadberežný

Před pár dny média uvedla, že v naší krajské metropoli byly za posledních 25 let postaveny jen 4 veřejné stavby formou architektonické soutěže, co si o tom myslíte?

Je to tak. Předpokladem vzniku takových staveb jsou podle mne velké osobnosti ve vedení města, které mají vizi je někam posunout. S největší pravděpodobností tady žádný taková politik nebyl, proto jsou Budějovice tam, kde jsou, a s přibývajícími léty je to znát víc. Představa, že vše postaví soukromé firmy či subjekty se ukazuje jako špatná. Přitom takový potenciál, co naše město má: nevyužitá Žižkova kasárna, místo Galerie Mariánská mohla stát např. architektonicky krásná společenská budova (tržnice), lidé by se měli konečně kde potkávat. Na místě kasáren ve Čtyrech Dvorech bych viděl koncept sportovišť – plovárnu, sportovní halu, zimní stadion, veřejné sportoviště, tak jako třeba v Jindřichově Hradci. A další a další. Chce to vize, které našemu městu prospějí, a stát si za nimi. Ale věřím, že není vše ztraceno.

Jak se vy osobně díváte na projekt Vnímání – zahalení Budějovické kašny?

Díky mé účasti v komisi vím o projektu de facto od samého začátku. S trochou nadsázky bych řekl, že už není potřeba kašnu zahalovat, protože bouřlivá diskuse v médiích úkol splnila. Různé zákulisní teorie o tom, kolik to bude stát, komu to prospěje apod. bych teď nechal stranou. Mám na tento projekt dva názory – jsem pro takové akce, které vzbudí zájem lidí o své okolí a památky. Na druhé straně se už při spuštění projektu ukázalo, že není dostatečně připravena spolupráce s médii. Projekt Vnímání by neměl být určen jen pro kulaté stoly několika architektů, ale prioritně pro obyvatele města a tedy hlavně s nimi je také nutno komunikovat. A u médií bych si přál, aby více hledali pozitivní diskusi, než jen podporovat rozjitřené debaty.

Přijde mi, že kolem každé architektonické zakázky je velká vášnivá diskuse, není to zbytečné?

Architektura je umění, názor a pocity. Já mám kreativitu moc rád, ale vadí mi extrémy za hranou. Umění by mělo lidi obohacovat, přinášet jim radost, rozšiřovat obzory a ne šokovat za každou cenu. Mrzí mne, že se někteří umělci chtějí prosadit stůj co stůj. Pragmatizmus jde stranou a je to na škodu samotnému výsledku.

Kde tedy můžeme vidět pozitivní dopady práce architektů?

Já si myslím, že přínos architekta se dá posoudit až s delším časovým odstupem a také tehdy, dostane-li od vedení města patřičný prostor a podporu. Je třeba, aby názory architekta dokázalo vedení radnice obhájit v zájmu města a stálo za nimi. Možná proto je tu architekt až nyní, ovšem stále s velmi omezenými možnostmi. Narovinu říkám, že tímto jsou obzvlášť Budějovice na dlouhá léta poškozeny a na výstavbě je to vidět.

Máte nějaké další téma, které v komisi projednáváte?

Je jich spousta, včetně Malého jezu, úpravy ulice Kanovnická, okolí Jihočeské filharmonie, cyklistická lávka v Mladém, koncepce úprav několika parků. Ale jedno téma bych rád zmínil a tím je plovárna. Že Budějovicím chybí další plovárna je bez diskuse. Vedení přišlo s variantou rozšíření, kterou musím pochválit za ekonomickou stránku. Nicméně by se jednalo o velmi zásadní stavební zásah a možná málokdo ví, že naše plovárna je světový architektonický unikát. A na novou plovárnu město peníze nemá. Je to těžké rozhodnutí, zda konečně zvýšit komfort pro občany s vidinou toho, že nás příští generace odsoudí za nenávratné poškození památky? Pro mne je to memento, jak to dopadá, když se špatně hospodaří.

A v čem mimo jiné vidíte další přínos architekta ve městě?

Já si myslím, že nejenom v posuzování, zda nějaká stavba je nebo není krásná a vhodná do daného místa. Tak, jak se dříve stavěly města a architekti dostávali za úkol celé bloky a čtvrti, to Budějovice potřebují. Ruku v ruce s urbanismem a územním plánem by tak mohli předcházet i dopravním problémům, kterými je naše jihočeská metropole pověstná. To není jen o silnicích. Budějovice a okolí se za posledních 15-20 let hodně změnily občanskou vybaveností, která nereflektuje to, kde lidé bydlí. Ti pak musí zbytečně cestovat po městě – za prací, zábavou, nákupy, do škol apod., místo toho, aby toto všechno měli ve svém okolí. De facto bychom neměli řešit jen Budějovice, ale také blízké okolí.

Pane Nadberežný, má tedy podle vás útvar hlavního architekta své opodstatnění?

Rozhodně. Architektura, to nejsou jen předražené stavby, které si nikdo nemůže dovolit. Vždyť, co je hlavním lákadlem turistů všude na světě – památky a významné stavby. Já jen doufám, že hlavní architekt bude dostávat čím dál více prostoru ke své práci. Berme ji jako obrovskou přidanou hodnotu.