Malý úsměv a den je hned hezčí – Filip Šmaus

Filip Šmaus

Filip Šmaus

 

Velká Británie.

Tato země asi bude v nejbližších dnech plnit titulní stránky tištěných médií a vyskakovat na předních pozicích na internetových zpravodajských portálech.

A tak i já bych se k tomuto království rád vyjádřil v souvislosti s Českou republikou. Nebudu ale analyzovat odchod z EU, pro ani proti…

 

Chci se na tuto zemi podívat jinak. Začátkem května jsem strávil krásných pět dovolenkových dnů v Londýně. No, začátek byl trochu dramatický – to když nás po výstupu z letadla neodbavili a hned evakuovali mimo letištní halu kvůli nějaké hrozbě. Ale pak už to bylo snad až idylické a já navštívil po 11 letech znova známá i méně známá místa a zákoutí města – a to nejen turistická, ale dostal jsem se i mezi “obyčejné” Londýňany.

 

A znova jsem se přesvědčil, že tato země je tvrdá a úžasná zároveň. Lidé jsou tu až neuvěřitelně milí, stále usměvaví. Prakticky “nic není problém”. Potřebujete pomoc? Jasně. Nerozumíte, co po vás chtějí? Nevadí. Přijdete v osm večer do supermarketu? OK – a pokladní se s vámi ještě dá do řeči, jak se máte, jaký jste měl den a má úpřímnou radost, že všechno je u vás fajn. A hlavně – vše se řeší s úsměvem!

Každý kousek zeleně uprostřed Londýna místní využívají, aby si jen tak po práci odpočinuli nebo zkrátili čas při čekání na autobus. Prostě si sednou nebo lehnou na trávu (v kostýmu nebo ve sportovním) a debatují, poklinbávají… V pátek se kolegové seberou a hned po práci zajdou společně na pivko, postávají před hospodou a… zase se smějí. A že spolu byli 8 hodin v kanclu? Není tam ponorka, nejdou si po krku, tak proč by spolu nemohli strávit i volný čas?

Když jsem se vrátil zpátky do Čech, tak to byla zase rána “kladivem do hlavy”. Nervozita na ulici, nervozita za volantem, nevraživost v obchodě…A najednou se objevily dvě víly v Českých Budějovicích – pokladní v Lidlu na sídlišti Vltava a obsluha na čerpací stanici na Rudolfovské. I když byla sobota, obě byly milé, když jsem odcházel, tak poděkovaly a popřály mi hezký zbytek dne. A vše doplnily krásným úsměvem. A já opařen se nezmohl na nic. Takže i já jim chci takhle zpětně poděkovat, že mi daly naději, že se začínáme, my Češi, zase vracet k dobré náladě a úsměvům, protože tyhle vlastnosti máme v sobě historicky dané, jen jsme je teď na pár let vytěsnili.